Od ledna 2024 se na firmy valí nová povinnost: ESG. Fenomén, který už několik let rezonuje veřejným prostorem. Za poslední dva roky podle Google Trends vzrostla frekvence vyhledávání výrazu ESG v Česku 4x. V následujícím článku přinášíme přehledně informace o tom, co se za touto zkratkou skrývá, koho, čeho a kdy se týká, a postup, jak se s novou povinností vypořádat tak, aby nebyla strašákem, ale stala se vaší konkurenční výhodou.
ESG je zkratkou pro Environment, Social a Government (management, řízení podniku). Smyslem ESG reportingu je vyjádřit dopad podniku na životní prostředí, společnost a nejširší okolí podniku, tzv. stakeholders, a způsob řízení organizace. Výsledek představuje tzv. ESG skóre, tedy číselnou hodnotu, která změří „odpovědnost“ a „udržitelnost“ firmy.
ESG reporting vychází z unijní směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive, (EU) 2022/2464), která navazuje na směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive, 2014/95/EU) z roku 2014 (v platnosti od 2017). Ta byla povinná pro společnosti s 500+ zaměstnanci a nová směrnice nejen upřesňuje pravidla, ale také rozšiřuje okruh povinných subjektů. Podle nových pravidel budou první firmy povinny reportovat již za rok 2024.
Proces tzv. transpozice, tedy implementace směrnice do české legislativy, začal v listopadu 2023, kdy vláda schválila tzv. konsolidační balíček, tj. soubor daňových reforem, jejichž součástí je i změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (256/2004 Sb.), a zejména změna zákona o účetnictví (563/1991 Sb.). Nový zákon o účetnictví se očekává v průběhu roku 2024.
První vlna začala: koho se povinnost ESG reportingu týká nebo bude týkat?
Pravidelně provádět analýzu dopadů firemních aktivit na společnost a životní prostředí, management a posuzování rizik a příležitostí v kontextu udržitelnosti a odpovědnosti vůči nejširšímu okolí v podobě nového ESG reportingu mají od roku 2024 povinnost podniky, které již reportují podle směrnice NFRD. První zprávy tak budou publikovány od počátku roku 2025.
Od roku 2025 se tato povinnost rozšíří na velké podniky, tj. podniky s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem přesahujícím 40 mil. € (cca 1 mld. Kč) nebo bilanční sumou roční rozvahy přes 20 mil. € (cca 0,5 mld. Kč). Rok 2025 pro ně bude úvodním reportovacím období, první zprávy tak budou publikovány v roce 2026.
Třetí vlna povinnost ESG reportingu rozšíří o malé a střední podniky kótované na burze. Jejich povinnost je plánovaná od roku 2027, tj. prvním reportovacím obdobím bude hospodářský rok 2026.
Všechny ostatní podniky mohou očekávat, že se jich povinnosti vyplývající ze směrnice CSRD budou týkat v přeneseném režimu, a ESG reporting tak budou muset vytvářet tzv. dobrovolně povinně. A to alespoň z jednoho z následujících důvodů.
Dodavatelské firmy – velké firmy již dnes po svých dodavatelích požadují, aby plnili maximum stejných povinností jako mají ony samy. Nejinak tomu bude v případě CSRD;
Banky a investoři – obdobně jako velké podniky, také banky a investoři kladou důraz na to, aby svůj kapitál investovaly do udržitelných projektů. Ostatním dávají rizikovou přirážku (dražší půjčky), nebo postupně úplnou stopku financování.
Zákazníci a zaměstnanci – reputace „udržitelné“ a „odpovědné“ firmy se již dnes odráží v preferencích zákazníků i zaměstnanců při volbě potenciálních zaměstnavatelů, a tento trend bude v následujících letech sílit.
V neposlední řadě nelze opomenout, že povinnost ESG reportingu se vztahuje též na konsolidující účetní jednotky, které překročí průměrný počet 500 zaměstnanců (kumulativně, k rozvahovému dni).
Co se sleduje a měří aneb o Jakých oblastech je potřeba reportovat?
ESG report (v terminologii tuzemské legislativy Zpráva o udržitelnosti) bude tvořit samostatný oddíl výroční zprávy. Jako takový bude report muset být nejen vytvořen a publikován veřejně, ale u povinných subjektů také auditován (jedna z nejvýznamnějších změn, které CSRD směrnice zavádí).
Oblasti, které jsou předmětem ESG reportingu, vč. indikativního přehledu témat, která jsou v nich obsažena, jsou následující:
E = Environment = životní prostředí:
Klimatická změna
Uhlíková stopa (emise skleníkových plynů)
Energetický mix (čisté energie)
Efektivní využívání energií
Odpadové hospodářství a znečištění
Odpadová politika
Nakládání s obalovými materiály a jejich likvidace
Emise toxických plynů a dalších látek
Principy cirkulární ekonomiky a recyklace
Vodní zdroje a kvalita vody
Biodiverzita
Politiky na ochranu životního prostředí
Příležitosti pro životní prostředí
Inovace a digitalizace
Čisté technologie
Zelené budovy
S = Social = společnost a sociální politiky
Lidské zdroje
Péče o zaměstnance
Zdraví a bezpečnost na pracovišti
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
Well-being a work-life balance
Rovné příležitosti, náborová politika
Zabezpečení ochrany osobních údajů
Lidská práva
Ostatní stakeholdeři
Dodavatelsko-odběratelské vztahy
Bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitelů
Vztahy s komunitami
Charita a filantropie
Kontroverzní zdroje
G = Governance = řízení podniku
Firemní kultura, firemní hodnoty
Obchodní etika, etický kodex
Nezávislost a odměňování managementu
Řízení rizik, interní kontroly a audit
Transparentnost, compliance
Whistleblowing, boj proti korupci a úplatkářství
Je patrné, že směrnice CSRD vnáší do nefinančního reportingu dosud nejkomplexnější požadavky na podniky, které se dotýkají de facto všech firemních činností. Při posuzování jednotlivých oblastí se uplatňuje princip dvojí materiality. To znamená, že v rámci ESG reportingu budou firmy podávat zprávu o dopadech svých aktivit na okolí stejně jako zprávu o vlivu okolí na firmy samotné, a to z hlediska finanční a dopadové významnosti jednotlivých oblastí reportingu.
Jak se na ESG reporting připravit?
Dobrá příprava bude i v tomto případě alfou a omegou hladkého průběhu a úspěšné realizace. Jako u každé ‚novinky‘ bude v úvodu klíčová analýza výchozí situace a potřeb a požadavků, jež jsou na podnik ve smyslu reportingu kladeny, a to buď zákony, odběrateli, bankami a dalšími stakeholdery.
Až poté může následovat identifikace oblastí a témat, která jsou pro daný podnik významné, a stanovení způsobu sběru dat a informací. Dále je potřeba definovat cíle a stanovit hodnotící kritéria a hodnoty, vč. výpočtu uhlíkové stopy, ESG skóre aj. V dalším kroku přichází formulace politik a strategií pro jednotlivé oblasti vč. rozvojových plánů, kontrolních mechanismů, systému řízení rizik atd., a to jak v krátko-, středně-, tak i dlouhodobém horizontu. V závěru pak může dojít k sestavení samotného ESG reportu.
Tradičně největší výzvou bude získání vstupních informací a dat, jejich vyhodnocení a správné zasazení do kontextu. Stejně jako posouzení jednotlivých oblastí reportingu a jejich významnosti může trvat i měsíce, a neobjede se bez zapojení zainteresovaných stran (dodavatelů, ale třeba i uživatelů reportu), konzultantů a dalších odborníků.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zodpovědná příprava ESG reportingu bude náročná jak z hlediska času, tak na další zdroje (finanční, lidské, znalostní atd.), a to zejména při zpracovávání první zprávy. Správným nastavením celého procesu hned v úvodu však lze docílit toho, že v dalších letech bude zpracování jednodušší a přestane být strašákem. Naopak, i když na vaši firmu nedopadne přímo coby zákonná povinnost, může se stát vaší konkurenční výhodou.