Doba se mění a mezi největší změny uplynulých dekád patří jednoznačně nástup nových technologií a všudypřítomná digitalizace. Objednávat vstupenky, dovolené i potraviny z tabletu, zjišťovat polohu nebo stav paliva svého automobilu z mobilu nebo platit chytrými hodinkami nám přijde zcela samozřejmé.
Ovšem řídit firmu klasickými a mnohdy zdlouhavými procesy jsme si ještě neodvykli. Je paradoxní, že ti samí tuzemští uživatelé, kteří používají ve svém soukromém životě výše popsané technologie, často označují digitální transformaci v řízení firem za buzzword. O tom, co to vlastně je digitální transformace firmy, označovaná též zkratkou DX, jaké jsou světové trendy a jak si stojí Česká republika v globálním měřítku, se dozvíte na následujících stranách věnovaných fenoménu DX.
„Digitální transformace představuje zcela nový způsob vzájemného propojení lidí, dat a procesů. Strategie digitální transformace, která se zaměřuje na tyto tři pilíře, vám umožní vytvářet hodnotu pro zákazníky a zachovat si konkurenční výhody ve světě, ve kterém mají digitální technologie nejvyšší prioritu,“ říká definice přední softwarové firmy světa Microsoft Corporation.
Jinými slovy, jde o co nejefektivnější propojení online a offline světa, resp. integrace procesů, řízení rizik a dalších manažerských aktivit se softwarem (CRM, ERP, BI aj.) do uceleného celku, který v maximální míře automatizuje rutinní (tj. repetiční, opakující se) procesy a zpřehledňuje klíčová manažerská data.
Aktuální světové trendy
Podle analytiky největšího světového vyhledávač Google Trends zájem o téma digitální transformace celosvětově významně roste. Za poslední čtyři roky se vyhledávání tématu více než zčtyřnásobilo (Graf č. 1). Ovšem největší akceleraci vyhledávač zaznamenal od roku 2018, kdy se tento pojem stal „více reálným“
a řada světových firem jej začala brát skutečně vážně.
Téma digitální transformace má mnohem větší dynamiku v porovnání s tématem robotiky a automatizace ve výrobě, které vykazuje spíše pozvolný nárůst (Graf č. 2). To odráží skutečnost, že mnoho firem, které již mohly automatizovat výrobu, tak
učinilo, nebo činní. Zatímco digitální transformace se řady firem teprve dotýká a jejich manažeři až nyní zjišťují, o co vlastně jde.
Když se podíváme na regionální rozdělení (Tabulka č. 1), je patrné, že mezi TOP10 zájemců o téma DX patří nejvyspělejší evropské státy, Spojené arabské emiráty a překvapivě řada afrických států s vysokým indexem rozvoje. Oproti tomu, o robotiku mají zájem převážně asijské a jihoamerické státy, jejichž ekonomika je závislá na výrobě.
Česká republika je v obou případech na konci první poloviny žebříčku (Tabulka č. 2) a ve srovnání našimi nejbližšími sousedy Německem a Rakouskem je u DX významně pozadu. Sice je na tom o trochu lépe než Polsko a mnohem lépe než Slovensko, ale
stav to není ideální.
Zajímavým ukazatelem je vyhledávání trendu DX vs. Robotika v Česku a Německu. Náš nejvýznamnější obchodní partner je u DX o 82 příček před ČR, zatímco v robotice o 2 příčky za námi. To značí, že ČR pravděpodobně v této oblasti ujíždí vlak a svým vysněným cílům, tj. dosažení ekonomické úrovně Německa a zbavení se nálepky „montovna“, se nepřibližuje.
V Česku vede státní správa
Organizace věnující se tématu digitální transformace a osvětě podnikatelů v Česku se shodují na tom, že mezi firmami, zejména ze segmentu SME, panují obavy z DX, protože vlastně nevědí, co si mají pod tímto pojmem představit, tudíž ani jak nastavit správná očekávání a transformační strategii. Současně se ukazuje, že digitalizace je oblastí, ve které je státní správa oproti soukromému sektoru výrazně napřed.
Řada majitelů a výkonných manažerů českých firem si navíc mylně spojuje DX výhradně s automatizací, resp. robotizací výroby a obává se vysokých investičních nákladů. Jiní si pod DX představují tvorbu robustního, a tím pádem extrémně drahého SW na míru, který spolkne velkou část zisku a zaměstná celé oddělní IT. Oboje tvrzení ovšem nejsou zcela pravdivá. Bohužel neznalost vede k odkládání nebo chybným rozhodnutím, která z dlouhodobého hlediska mohou vyústit v nedostatečnou konkurenceschopnost českých firem.
Zdroj: HPCG pro Magazín KPCG