Na Silvestra skončí půlroční předsednictví České republiky Evropské unii a žezlo převezme Švédsko. Role v čele EU se ČR ujala podruhé a letošní předsednictví oproti tomu v roce 2009 má minimálně jedno kouzlo: nepadla během něj vláda, a dokonce i většina ministrů zůstala stejná.
Jinak ovšem česká vláda na tuzemské poli příliš nezaujala. Vyplývá tak alespoň z průzkumu, který HPCG v polovině září letos opět provedla mezi svými klienty a členy rodiny Český Goodwill. Přestože světová média hodnotí působení ČR v čele EU vysoce kladně, z respondentů našeho zářijového průzkumu se podobném duchu vyjádřila jen třetina oslovených. Pětina dotázaných hodnotí české předsednictví jako příjemné překvapení s tím, že si ČR podle ní zlepšila v EU renomé. Dalších přibližně 14 % uvedlo, že jejich očekávání byla naplněna přesmíru, ovšem uvítalo by více aktivity vlády, zejména pak komunikace směrem k vlastním občanům.
Pravděpodobně právě v důsledku nedostatečné komunikace má nemalá část obyvatelstva pocit, jako by se předsednictví ČR ani netýkalo. Alespoň v průzkumu HPCG se tak vyjádřilo skoro 29 % dotázaných. Téměř dvě pětiny respondentů pak české předsednictví vnímá více méně negativně. Třetina dotázaných se domnívá si myslí, že bychom měli být mnohem aktivnější a důrazněji prosazovat naše národní zájmy. 5 % si dokonce myslí, že nám předsednictví nepřineslo vůbec nic, naopak českou pokladnu stálo peníze, které jsou teď tolik potřeba jinde.
Převažují kladné postoje
Obecně ale převažují kladné postoje ve vnímání EU a členství ČR v ní jako takové. Rozhodně pozitivně nebo pozitivně naše členství v EU vnímá více než ¾ dotázaných (76 %). Přes osminu (14 %) respondentů si myslí, že EU přináší ČR víc škody než užitku, zbývajících 10 % je buď indiferentních nebo jednoznačně proti členství, tj. domnívá se, že bychom měli co nejdříve členství ukončit.
Jedno z hlavních témat, které v unijním prostoru rezonuje, jsou evropské dotace. V otázce vnímání dotací jsou čeští podnikatelé dlouhodobě konzistentní, zhruba polovina (53 %) respondentů je vnímá negativně nebo spíše negativně. Důvodem je pokřivování tržního prostředí a tím pádem špatný vliv na celou ekonomiku (zvýhodňování, korupce atd.). Oproti tomu čtvrtina (24 %) respondentů je za dotace rádo, protože posouvají naši ekonomiku vpřed i přesto, že mají své mouchy.
Opačný poměr je patrný v otázce vnímání společné evropské měny. Čtyři pětiny (81 %) dotázaných v letošním průzkumu uvedlo, že by se přijetí eura jako národní měny spíše nebránilo. Konkrétně 29 % respondentů má za to, že pozitiva přijetí eura převažují nad negativy, a deset procent už se těší, až euro nahradí českou korunu. Zbývající část přijetí eura jako hlavní měny v ČR vnímá neutrálně. Opačné spektrum podle letošních výsledků průzkumu představuje necelou pětinu, kdy 5 % dotázaných je názoru, že EURO je od základu špatná myšlenka, která vůbec neměla být nikdy uvedena do praxe, a 14 % je jednoduše rádo, že máme vlastní měnu, neb negativa jednotné měny podle nich převládají nad pozitivy.
To je velmi zajímavý posun například oproti roku 2017, kdy se proti přijímání eura vyjádřilo 65 % účastníků průzkumu HPCG. O rok dříve to bylo dokonce 71 % respondentů
Zdroj: Magazín KPCG