IDC* vydala v létě letošního roku e-book na téma Generativní AI v EMEA: Příležitosti, rizika a budoucnost. S ohledem na aktuálnost tohoto tématu jsme se rozhodli shrnout to podstatné do online článku. Všichni teď mluví a objevují tzv. generativní umělou inteligenci. Co je vlastně možné? Co je přijde příště? Je něco, čeho bychom se se měli obávat?
Pět klíčových faktů o generativní umělé inteligenci
1. Skvělý „remixér“
Generativní umělá inteligence umožňuje vytvářet syntetická data nebo obsah na základě již dříve vytvořeného obsahu. Sama negeneruje nový obsah, ale důkladně zužitkovává obsah již existující.
2. Stěžejní možnosti použití
Ve firmách jsou tři hlavní typy použití: zaměřené na zkušenosti zákazníků a zaměstnanců, vývoj a dodávku softwaru a správu znalostí.
3. Vlna nadšení
Současná vlna pozornosti se soustředí na generování obrázků (DALL-E, Stable Diffusion, Midjourney) pro spotřebitele a služby chatbotů (ChatGPT, Bard atd.), které jsou založeny na velkých jazykových modelech (LLM - large language model).
4. Leta málo viditelného pokroku
Kromě současné vlny nadšení kolem LLM se již léta používají specializované průmyslové systémy (např. v pokročilé výrobě a farmacii) a další generativní technologie (jako GAN - generative adversarial network).
5. Nejde o pravou inteligenci
Navzdory velkému zájmu a nadšení uživatelů současná vlna inovací generativní umělé inteligence nevede k "umělé obecné inteligenci" (AGI - artificial general intelligence). Tyto systémy s sebou přinášejí také problémy a rizika, které musí řešit všichni, kdo je zavádějí.
Generativní umělá inteligence je víc než jen text
Největší pozornost generativní umělé inteligence přitahuje schopnost generovat text pomocí LLM, ale to je jen jedna ze šesti "domén" generativní umělé inteligence. Text, softwarový kód, obrázky, videa, zvuk (včetně hlasu), návrhy a struktury jsou „schopnosti“, jež nám současné nástroje přináší.
Generativní systémy AI již prokazují určité schopnosti v každé z těchto domén, zejména pokud jde o automatizaci izolovaných úkolů (např. generování věrohodného textu jako odpovědi na otázku). Ovšem pozor, je třeba brát v potaz, že byť zdánlivě „lidská“ a důvěryhodná odpověď nemusí být vůbec pravdivá. Jak si mnozí uživatelé již všimli, chatboti jako je např. GPT si bez skrupulí vymýšlí (vychází z informací, které se jim dostaly do databáze).
V některých oblastech se již dosahuje prvních pokroků na vyšší úrovni, např. vznikají systémy, které dokáží generovat procesy nebo plány v reakci na podněty, a ty pak rozkládat na jednotlivé činnosti, jež jsou systémy schopny autonomně provádět.
Dopad generativní AI na firmy
Generativní umělá inteligence by mohla mít významný dopad na firmy všech velikostí a typů, protože je již dnes pozitivně přijímána v mnoha oblastech, a výsledky, kterých dosahuje, jsou hodnoceny spíše kladně (např. nasazení chatbotů na 1. úrovni zákaznické linky nebo technické podpoře).
Produktivita zaměstnanců je na prvním místě v seznamu pozitivních dopadů, protože generativní umělá inteligence má při správném použití potenciál šetřit čas při náročnějším zpracování dat, jako je např. sumarizace obsáhlého textu, hledání chyb v SW kódu atp. Dokonce může pomoci šetřit čas i při řešení a optimalizaci nejrůznějších procesů.
Optimalizace provozu, a to jak z hlediska snížení nákladů, tak i vyšší ziskovosti bude jedním z klíčových důvodů investic do AI. Je však třeba řešit obavy týkající se bezpečnosti a rizik.
Dá se očekávat, že obecně budou nejvíce „zasaženy“ juniorní a neodborné pozice, které budou ovlivněny využitím generativní umělé inteligence. Pro mnohé firmy to bude představovat výzvu v oblasti řízení změn a bude potenciálně vytvářet mezery v kompetencích, a to kvůli zavedeným přístupům rozvoje a povyšování zaměstnanců (ty jsou dosud většinou definovány jako učení se rutinních úkolů a procesů, než jsou povýšeni na vyšší pozice), řada úkolů však již bude řešena „sama“ umělou inteligencí.
Potenciální dopad legislativy a nařízení
Výrazným odrazem rizik a výzev spojených s generativní umělou inteligencí je rychle se vyvíjející prostředí legislativy a regulace, což se týká zejména na zpracování a uchování osobních a jiných senzitivních dat citlivé EU.
Zejména v rámci EU bude zavádění a používání generativních systémů umělé inteligence určováno a omezováno regulací – ačkoli budou regulační orgány těžko držet krok s technologickým vývojem, tak jako v jiných odvětvích.
Detaily se budou časem vyvíjet a měnit, ale regulace se bude celkově nadále zaměřovat na utváření rovnováhy mezi právy občanů a zájmy korporací. Klíčové oblasti regulace proto budou: Duševní vlastnictví, Ochrana soukromí a zabezpečení dat, plus "moderní" témata jako Rovnost (Equality) a Udržitelnost.
Navrhovaný zákon EU o umělé inteligenci, který je nyní blízko dokončení, byl na poslední chvíli pozměněn tak, aby vývojářům systémů založených na LLM ukládal konkrétní požadavky. Změny mj. vyžadují, aby poskytovatelé LLM zveřejňovali veškeré materiály chráněné autorskými právy, které se používají při tréninku modelů.
V březnu 2023 italský úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl, že ChatGPT shromažďuje údaje způsobem, který je neslučitelný se zákonem o ochraně osobních údajů. Vývojář OpenAI dostal čas do konce dubna 2023, aby regulátorovi odpověděl na otázku, zda je v souladu s GDPR. Jako dočasné opatření společnost OpenAI v Itálii zablokovala přístup k ChatGPT. Blokace byla již zrušena.
Budoucí možný vývoj generativní AI
Vzhledem k obavám z rizik a výzev a vznikajícímu tlaku rychle se měnícího politického a regulačního prostředí je vývoj trhu s generativní umělou inteligencí v regionu EU v tuto chvíli stále značně nejistý. Ve hře jsou tři možné scénáře:
I. Scénář stabilního růstu Stálý růst poháněný směsí širokých případů použití a specializovaných průmyslových systémů - poháněný sladěným vývojem umělé inteligence, v souladu s regulací, řízením a jasnými pozitivními obchodními výsledky pro uživatele. II. Scénář prudkého zájmu a následného pomalého růstu Počáteční prudký růst poháněný širokými případy použití, zpomalený obavami z rizik systému a/nebo sporných obchodních výsledků; návrat k růstu poháněný specializovanými/řízenými průmyslovými systémy. III. Scénář hajpu a pádu Vysoký počáteční nárůst poháněný nezvládnutým experimentováním, který byl zastaven slabými obchodními výsledky plynoucími ze špatně řízených implementací.
Analytický tým IDC očekává, že generativní AI se stane hlavní transformační silou za 12-24 měsíců, hlavním proudem za 3-5 let a "normální" nebo "nudnou" za 10 let. Stručně řečeno, generativní AI je teprve na začátku svého vlivu a její dopad bude cítit v následujících letech.
Příležitost a převratný potenciál převažují nad riziky
AI zvyšuje šance narušení trhu podobně jako např. internet (pravděpodobnost 74 %)
AI přináší mnoho příležitostí k poskytování přidané obchodní hodnoty (72 %)
Rizika AI převažují potenciální přínos (49 %)
AI je aktuálně přeceňovaná technologie (46 %)
S přihlédnutím ke všem skutečnostem jsou analytici IDC přesvědčeni, že potenciál generativní AI je významný, a je pouze mírně ohrožen potenciálními překážkami rozvoje trhu způsobenými riziky a aktuálním humbukem kolem této technologie.
V dalším pokračování se podrobněji podíváme na přínosy a možný vývoj v následujících odvětvích: Bezpečnost a IT Služby, Maloobchod, Výroba a Automatizace, Finance, Zdravotnictví i samotná Státní správa.
* Společnost International Data Corporation (IDC) je předním světovým poskytovatelem průzkumu trhu, poradenských služeb a akcí pro trhy informačních technologií, telekomunikací a spotřebních technologií. S více než 1 300 analytiky po celém světě nabízí IDC odborné znalosti o technologických a průmyslových příležitostech a trendech ve více než 110 zemích. Analýzy a poznatky IDC pomáhají IT profesionálům, vedoucím pracovníkům podniků a investiční komunitě přijímat technologická rozhodnutí založená na faktech a dosahovat jejich klíčových obchodních cílů.