Jak krize spojená s protipandemickými opatřeními ovlivnila české firmy? Otázky na toto téma byly součástí pravidelného dotazníkového šetření, které každoročně pořádá HPCG mezi přibližně 500 českými podnikateli.
Průzkum se pravidelně koná v září. Ve vztahu k vývoji pandemie viru SASRS-CoV-2 tedy v měsíci, kdy jsme v ČR poměrně rychle a úspěšně překonali jarní lockdown a měli za sebou bezstarostné léto. Nabití energií a optimismem jsme se chystali na poslední kvartál, který z hlediska obchodu bývá nejsilnější.
Nové covidové mutace ale zamíchaly kartami a obrátily mnohé životy vzhůru nohama. Druhá, třetí a čtvrtá vlna nemoci udeřily s nebývalou razancí a podle oficiálních statistik se ČR stala nejhůře zasaženou zemí. Vrcholem bylo první výročí pandemie
covid-19, které jsme „oslavili“ tvrdým lockdownem. Málokdo si na jaře roku 2020 uměl představit, že o 13 měsíců později na tom budeme ještě mnohem hůř.
„Zajímalo nás, jak se vnímání situace kolem covidové krize posunulo v myslích podnikatelů z rodiny Český Goodwill, proto jsme v březnu provedli update a v bleskovém průzkumu jsme se našich respondentů zeptali na stejné otázky jako před půl rokem,“ uvedla Lenka Hlavatá, výkonná ředitelka HPCG.
Šestiměsíční porovnání odpovědí na otázku, jak firmy pociťují současnou ekonomickou krizi na svém podnikání, přineslo dobrou zprávu: výrazně se zvýšil podíl těch, které krize nezasáhla vůbec. U více než pětiny (22 %) respondentů tak v březnu 2021 zůstává v podstatě vše při starém, zatímco v září tuto možnost zvolila pouhá 4 % dotázaných.
Další mírně pozitivní posun lze spatřovat v podílu firem, na které mají protiepidemická opatření velmi negativní dopady, horší, než si dokázaly představit. Ze zářijových 8 % poklesl na 4 % v březnu. Na druhou stranu, už se objevují první případy firem, které svou činnost ukončily, například jako Creative World.
Podíl respondentů, kteří krizi pociťují negativně, tzn. tržby jim významně poklesly, ale neobávají se úplného krachu, zůstává přibližně stejný, třetinový (32 % v září, 36 % v březnu). Dále o polovinu klesl poměr firem, kterých se krize dotkla okrajově a projevila se mírným poklesem tržeb. V září tak odpovědělo 16 % respondentů, v březnu již jen 8 % dotázaných.
Výše uvedené změny měly dopad na zastoupení firem, kterým „krize pomohla“, tržby se zvýšily a dál rostou. Aktuálně tato skupina tvoří přibližně třetinu (30 %), zatímco před šesti měsíci stejnou odpověď volily dvě pětiny účastníků průzkumu (40 %).
Zda se na rostoucích tržbách projevila krize spojená s covidem, je navíc diskutabilní. Není si tím jistá majitelka firmy Mankai Paper Markéta Jinochová a důrazně to odmítá Vít Domkář, jednatel společnosti AVETON:
„Firma roste dobře rozjetými projekty, nikoliv vlivem krize. Pociťujeme nejistotu a změnu nálady u státních investic. Pokud se omezí, jednoznačně to bude mít vliv na obrat naší společnosti v horizontu jednoho až dvou let.“
Co se týká délky krize, každý z dotázaných už má svůj názor na dobu trvání. V září si přibližně osmina respondentů (12 %) netroufla ani tipnout. Nejvíce dotázaných odhaduje trvání krize v horizontu 2-5 let. Dnes se k tomuto názoru přiklání
86 % dotázaných, zatímco v září to bylo 68 %. Z toho skoro tři pětiny (57 %) firem očekávají, že přibližně po dvou letech se vrátí ekonomický růst, a třetina (29 %) se domnívá, že krize bude delší než dva roky, ale kratší než pět let. V září se ke dvouletému trvání klonila polovina dotázaných (48 %) a pětina (20 %) čekala,
že krize odezní do pěti let.
Stejně jako před šesti měsíci se většina respondentů domnívá, že aktuální krize bude mít horší ekonomické dopady, než ta předchozí z roku 2008, ale zároveň se neobává přehnaně negativních dopadů. Je zde patrný zhruba pětinový nárůst, když tuto odpověď v březnu zvolily skoro tři pětiny (57 %) dotázaných v porovnání s přibližně dvěma pětinami (44 %) v září.
O polovinu méně účastníků průzkumu nyní nedokáže dopady krize predikovat (v září jich byla skoro třetina, v březnu už jen šestina). Výrazný propad lze pozorovat v poměru respondentů, kteří očekávají, že dopady covidové krize budou zhruba
srovnatelné s hypoteční krizí roku 2008. Z necelé třetiny (28 %) v září 2020 na 7 % v březnu 2021.
Objevují se ale také pozitivní názory. Například Stanislav Hruška, spolumajitel vinařství VÍNO HRUŠKA, věří, že: „Žádná velká ekonomická krize nenastane, někteří lidé a obory se uskromní, popřípadě změní obor zaměření.“ Podobně optimistický je
i zakladatel společnosti Market Vision Martin Hrehovčík:
„Krize nebude tak velká jako v roce 2008 z důvodu enormních intervencí ze strany centrálních bank.“
A jaké bude mít krize socio-ekonomické dopady? O pětinu méně respondentů si myslí, že svět poběží dál, jako tomu bylo dřív, tedy že covidová krize bude mít je krátkodobý efekt. V září se k tomuto názoru klonily dvě pětiny dotázaných (40 %), zatímco v březnu už to bylo jen 21 % podnikatelů. Už nepřevládá přesvědčení, že to celé spraví trocha online komunikace navíc.
Nejvíc účastníků průzkumu se dnes domnívá, že krize bude mít dopady na změnu struktury obchodních firem, klasické kamenné prodejny se významně omezí a naprosto dominantní bude e-commerce. V březnu 2021 tento jejich podíl činil 43 %, což je za půl roku nárůst o 7 %.
Obdobný nárůst v půlročním srovnání (6 %) zaznamenala obava, že svět, jak ho známe, se zcela změní. Více než pětina (22 %) dotázaných se v březnu domnívala, že dopady krize budou zcela zásadní. Například takové, že lidé budou mnohem méně
cestovat, centra velkých měst se vylidní, retail bude už téměř výhradně online, řada firem zkrachuje a mnoho zaměstnanců bude pracovat už výhradně jen z domova, místo kanceláří budou společenské huby. Firmy, které nemají vysokou přidanou
hodnotu, postupně zaniknou, resp. budou převzaty jinými. Nezaměstnanost bude v příštích letech velmi vysoká, stejně jako inflace, což povede k řadě občanských nepokojů, někteří respondenti se dokonce obávají i celospolečenských změn vč.
změn politických a ekonomických systémů a s tím souvisejících válečných konfliktů.
Podle Mileny Krčálové, spolumajitelky společnosti Tři věže, si to nikdo ani neumí představit:
„Socio dopad bude velmi bolet nejen děti, ale i lidstvo jako takové. Z ekonomického hlediska věřím v pozitivnější dopad.“
Přesto by se v celkovém makroekonomického pohledu mohlo jevit, že se vlastně až tak moc neděje.
„I když se vážnost situace za uplynulých šest měsíců znatelně zvýšila, z uvedených zjištění je stále možné cítit určitou ‚bezstarostnost‘,“ hodnotí Lenka Hlavatá. Je to podle ní pochopitelné: „Ekonomika se stále nachází v jakémsi vákuu. Běží podpůrné antivirové programy, mimořádná moratoria a další prostředky, které brání zvyšování zaměstnanosti, bankrotům firem a de facto ‚umrtvují‘ trh. Včetně jeho nemocných částí.“
To je ale pravděpodobně jen ticho před bouří.
Zdroj: HPCG