Letos uběhlo právě deset let o vypuknutí poslední finanční krize, která měla globální následky. Toto výročí nutí k zamyšlení nad tím, zda jsme se poučili a jsme připraveni na další krizi, neboť období prosperity a hospodářského růstu už trvá podezřele dlouho. Je nepopiratelné, že další krize přijde, otázkou jen zůstává, kdy?
Desátému výročí poslední globální krize se v médiích věnoval hodně prostoru: analýzy, komentáře, hodnocení, prognózy. Často se objevoval názor, že nová krize na sebe nenechá dlouho čekat. Výraznější pokles se předpokládá už v příštím roce.
Trhy všech možných aktiv už druhým rokem lámou rekordy, a proto analytici upozorňují na nafukující se bubliny, které musí nutně splasknout. Americká ekonomika se nachází ve fázi expanze už 96 měsíců, což ji činí třetí nejdelší v historii USA (fáze expanze zde typicky trvá 37 měsíců; Roklen24.cz). Americký miliardář Ray Dalio, který se strefil i s předpovědí hypoteční krize před deseti lety, vidí pravděpodobnost až 70 %, že se USA ponoří do hluboké recese ještě před příštími prezidentskými volbami (2020). O jeho prognóze na začátku tohoto roku informoval server CNN (iDnes.cz, 23.2.2018). Ke stejnému závěru dochází třeba ekonom z Yale University Nouriel Roubini, investiční banka J&P Morgan a další.
Rizikové faktory
Český ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka rovněž spatřuje novou globální ekonomickou krizi na obzoru. Bude podle něj mnohem hlubší. „Výbušninu máme, ale překvapí roznětka,“ uvedl v rozhovoru pro E15.cz.
Výbušnou směs představuje vysoké ceny (na trhu realit, komodit jako ropa či elektřina, rostoucí mzdy), vysoká míra zadlužení, rekordně nízká nezaměstnanost, díky které se firmy pohybují na hranici svých produkčních možností, obrovský objem peněz, které centrální banky donedávna pumpovaly do ekonomiky, aby nastartovaly růst nebo neutuchající optimismus na burzách, které jsou podobně jako reality už poměrně dost nadhodnocené.
Za roznětku se nabízí hned několik událostí a trendů: rostoucí protekcionalismus (o rizicích ochranářství jsme psali v předchozích číslech Magazínu KPCG), obchodní rivalita mezi USA, Evropou a Čínou, možný konflikt v Íránu, na evropském kontinentu pak neúměrné zadlužení jižních států v čele s Itálií, brexit, který nastane 29.3.2019 (více o brexitu přinášíme v samostatném článku na str. 7), nebo digitální revoluce.
Když se ohlédneme do historie krize způsobené splasknutím bublin nejrůznějších druhů doprovází obchodování nerozlučně. Například v roce 1630 to byla Tulipánová krize (ceny rostly tak rychle a vysoko, že lidé prodávali, co mohli, jen aby za své, často i celoživotní, úspory získali více tulipánových cibulek), nebo v roce 1720 Bublina Jižních moří (Akcie Společnosti jižních moří (South Sea Company) rostly závratným tempem z hodnoty 128 liber v lednu na 1.050 liber v červnu. Už v červenci ‚prosákly‘ na veřejnost informace o prodeji akcií řediteli společnosti a hodnota začala strmě klesat. Při vyšetřování se ukázalo, že řada ministrů byla podplacena a spekulovala. Anglie se dostala do ekonomické krize, padla vláda, mnoho lidí přišlo o všechno.).
Stačí říct
V hodnocení ekonomického vývoje se často objevují výrazy jako sentiment, očekávání, davový syndrom či důvěra. Jedná se o pojmy, které nezřídka mají nějakou nulovou souvislost s tvrdými čísly nebo daty. Naopak vyjadřují především emoce, které si lidé vytvářejí na základě toho, co jim druzí říkají. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Schiller na tento fenomén upozorňuje v knize Živočišné pudy: Jak lidská psychologie řídí ekonomiku. Ve své teorii „narativní ekonomika“ vysvětluje, že lidé si utvářejí své přesvědčení z příběhů, které slyší. Velkou roli při tom v současné době hrají sociální média.
A takové zprávy – ať už pravdivé či nepravdivé, informace podané s patřičným zabarvením – ať už pozitivním či negativním, příběhy dokáží s lidmi, trhem, celou ekonomikou pořádně zamávat. Příkladů nalezneme celou řadu. Jedním z nich může být Bublina Jižních moří z roku 1720 (viz box).
Ze současnosti pak informace společnosti Lumentum, že ji jeden z hlavních zákazníků požádal o snížení dodávek. Tato zpráva způsobila, že se ze dne na den propadla hodnota Applu o více než bilion korun (Apple je jedním z hlavních odběratelů firmy Lumentum) a stáhla s sebou americké akciové trhy. „Apple ukazuje směr,“ vysvětlil analytik Randy Frederick s tím, že vždy, když se zdá, že má Apple z jakéhokoli důvodu potíže, panuje pocit, že to bude mít dopad také na další technologické podniky (Lidovky.cz, 12.1 1. 2018).
Ekonom Schiller upozorňuje, že tím, kdo umí skvěle vyprávět příběhy, je současný americký prezident: „Trump je mistr vyprávění,“ citoval jej server Bloomberg (Roklen24.cz, 4. 6.2 017). Jaké budou mít příběhy Donalda Trumpa dopad na globální ekonomiku?
Zdroj: HPCG