Vyhledat

Coronavirus vs. Česko aneb hledání magického koeficientu

Neformální zamyšlení zakladatele HPCG Petra Hlavatého nad současnou situací, které Česko čelí v souvislosti se světovou pandemií SARS-CoV-2 tzv. coronaviru.

Hned v úvodu následujícího zamyšlení podotýkám, že jde pouze o soukromý pohled na současné dění a cílem není soudit konkrétní opatření, která Česká nebo evropská vláda koná. Jak se říká, po bitvě je každý generál, a co hůř, my po bitvě ještě ani zdaleka nejsme. Jedni jsou zastánci tvrdých opatření a nebránili by se jejich dalšímu zpřísnění, druzí si myslí, že restrikce způsobují více škody než užitku. Snažil jsem se proto shrnou veřejně dostupná fakta, abyste si sami mohli udělat vlastní představu. Přitom, jak se dočtete níže, stačilo by znát jedno jediné číslo a vše by bylo jasné.


Dva úhly pohledu

Čistě z pohledu nejlepší ochrany populace se jeví jako nejúčinnější opatření maximální možná míra omezení pohybu a setkávání lidí, tzv. karanténa. Za úplně ideální by se dal považovat naprostý zákaz vycházení, nejlépe i úplná izolace všech jednotlivců nebo alespoň domácností po dobu 14 dní, kdy se obecně uvažuje inkubační doba viru. Ti, kdo by zůstali zdraví i po této době, by se mohli vrátit k normálnímu životu, ti nemocní by byli do doby uzdravení nebo úmrtí izolováni. Aktuální opatření jako omezení pohybu, uzavření řady obchodů atd. jsou jistým kompromisem a snad i racionální volbou opatrnostního charakteru. To, že nebude možné virus zastavit, ale pouze zpomalit jeho šíření, je však jasné a klíčová je otázka, jak rozsáhlé takové počínání přinese ekonomické dopady.


Z úhlu ekonomického (bez vzetí do úvahy emocí a etiky) se dá uvažovat, že je vhodnější nechat nemoci volný průběh a předpokládat, že zemře 1-5 % populace (k 29. 3. 2020 činí mortalita na COVID-19 v ČR 0,6 %). To je asi 105 až 530 tisíc osob, tedy velikostí ekvivalent města Liberec nebo Brna a okolí. S ohledem na skutečnost, že se nemoc rozvíjí, resp. vážně postihuje primárně osoby starší nebo dlouhodobě nemocné, kteří zpravidla z národního hospodářství pouze čerpají, ale svou prací nepřispívají, dává – ceteris paribus – toto východisko větší ekonomický smysl. U osob do 40 let věku je navíc riziko vážných komplikací velmi výjimečné, což ještě více pomáhá budoucímu růstu ekonomiky. V českých podmínkách by to dokonce částečně vyřešilo tolik potřebnou důchodovou reformu.


Tato úvaha je samozřejmě dosti cynická a v podstatě neproveditelná. Pravděpodobně není na světě demokratická země, která by ji dokázala realizovat. Snad s výjimkou USA včele s Donaldem Trumpem, který má nyní v coronaviru většího prezidentského soupeře než všechny ostatní demokraty dohromady, a tím pádem rovněž taky změní svůj postoj. Bude se nakonec snažit, tak jako další státy, co nejvíce ochránit populaci bez ohledu na hospodářské dopady. Boris Johnson už snahy udržet ekonomiku v chodu stůj co stůj vzdal.


Síla nového viru se naplno ukáže v rozvojových státech a možná v Brazílii. De facto celá Afrika s výjimkou JAR a několika málo rozvinutějších států nemá zdravotnictví a další infrastrukturu na pandemii podobného rozsahu ani zdaleka připravenou. Buď budeme svědky „pouze“ zvýšené úmrtnosti imunitně slabších skupin obyvatelstva, nebo katastrofy pro moderního člověka nepředstavitelných rozměrů.


Mimo to, pro ČR je klíčový otevřený trh a zejména vývoj ekonomiky Německa. To v jaké kondici budou zejména evropské státy po pandemii, bude odrazem toho, v jakém stavu bude česká ekonomika. Byť to zní hrozně, tak je to důležitější skutečnost, než jak dlouho budou mimo provoz české restaurace a malé obchody. Nepředpokládám, nebo lépe řečeno doufám, že nebude vláda tento stav prodlužovala déle, než je nutné a zároveň věřím, že i přes svou zřetelnou averzi vůči OSVČ a SME segmentu obecně, vláda pochopí, že bude nutná alespoň částečná refundace ztrát vzniklých nařízeným zavřením provozů, ne na úrovni 440 Kč / den. Pokud by měly být firmy zavřeny déle, než je nezbytně nutné, dojde jistě k bankrotu řady z nich a nezaměstnanost raketově stoupne, což ekonomiku jenom dále zatíží. Sekundárním faktorem, který mnoho dalších firem poškodí, bude druhotná platební neschopnost a další související negativní dopady, kterých budeme po řadě let opět svědky už v následujících týdnech.


Statistika nuda je, má však cenné údaje

Z veřejně dostupných zdrojů, jako je např. Český statistický úřad, je patrné, že česká populace v uplynulých letech rostla, a to jak díky imigraci, tak i přirozenou porodností. I přesto však zřetelně stárne. Průměrný věk k 31. 12. 2018 byl 42,3 let, jak ukazuje první graf.

Skladba obyvatelstva dle věku, zdroj: ČSÚ
Roční porodnost byla v ČR na úrovni 114 tisíc dětí, oproti tomu úmrtnost činila necelých 113 tisíc osob. Kladný přebytek je tedy asi 1100 osob za rok (všechna data k 31. 12. 2018).

Dlouhodobě v ČR nejvíce lidí zemře na nemoci oběhové soustavy (bohužel se řadíme na světovou špičku), hned následováno tzv. rakovinou – dohromady tyto tvoří skoro 70 % úmrtí, tj. cca 80 tisíc osob ročně (velikostní ekvivalent Zlína a okolí), jak ukazuje druhý graf.

Četnost úmrtí dle příčiny, zdroj: ČSÚ

Jen pro představu, každoroční chřipková epidemie si v ČR ročně, v závislosti na počasí a dalších vlivech, vyžádá od 500 až po 2500 životů (COVID-19 zatím usmrtil 17 osob). Autonehody si od počátku roku 2020 k dnešnímu dni (29. 3. 2020) vyžádaly asi 100 mrtvých a přes 250 těžce zraněných, a to se za posledních 2-3 týdny významně snížil provoz. Za rok 2019 to pak bylo 532 mrtvých a 1890 těžce zraněných, k tomu téměř 23 tisíc lehce zraněných.


Budeme-li tedy předpokládat, že průměrná smrtnost coronaviru je asi 5-8 % u osob nad 65 let, až 15 % u osob starších 79 let, zatímco u osob mladších 40 let dramaticky klesá až k 0,2 %, dostaneme následující čísla – viz. tabulka, kterou jsem pro lepší představu vytvořil:

Počet obyvatel v ČR k 31. 12. 2018 vs. hypotetický počet úmrtí na COVID-19

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud jsou odhadovaná smrtnost správná (zdroj: Reflex.cz), v Česku by vlivem coronaviru teoreticky zemřelo až 225 tisíc osob. Naprostá většina, asi 140 tisíc obětí, by byla starší 70 let, téměř 50 tis. obětí by bylo ve věku 60 až 69 let. Je třeba si povšimnout i více jak 17 tisíc hypotetických obětí ve věku 50 až 59 let. Tito lidé jsou v naprosté většině případů stále ekonomicky aktivní a mnohdy jsou to stále klíčoví živitelé rodiny. To je skoro stejné číslo jako celkový součet potenciálních obětí coronaviru od novorozenců po osoby do věku 49 let.


Absolutní číslo 225 tisíc je dvojnásobkem běžné roční úmrtnosti zaviněné všemi ostatními vlivy. Z tohoto úhlu pohledu se jeví některá drakonická opatření většiny vlád světa jako pochopitelná a rozumná.


Pozn.: "Polovina z obětí v Itálii měla nejméně tři vážná onemocnění, jen dvě procenta neměla žádnou chronickou nemoc. I u prvních devíti obětí pod 40 let v Itálii mělo sedm velmi vážné nemoci včetně onemocnění srdce. „S ideou, že jde o nemoc, která zabíjí starší, je potřeba být velmi opatrný,“ uvedl v pátek ředitel krizových programů WHO Mike Ryan, i když v Číně bylo 80 % starších 60 let a v Itálii je 80 % obětí starších 70 let." Zdroj: Noviky.cz


Každá mince má dvě strany

Na druhou stranu je třeba dodat, že tato čísla jsou velmi zkreslující, jelikož vycházejí pouze ze známých údajů. Procenta smrtnosti jsou totiž vypočítána jako podíl počtu testovaných pacientů s prokázaným coronavirem vs. počet mrtvých. Nikdo netuší, zda ve skutečnosti virus nebo z něj vyvolanou nemoc mělo nebo má 3x, 5x, 10x nebo i 100x více osob.


Musíme vycházet z toho, že v podstatě není možné otestovat 100 % populace, ani v českých podmínkách, natož pak např. v Indii nebo Pákistánu. Navíc berme v potaz, že řada osob ani nepociťuje příznaky, nebo má pouze lehký průběh nemoci připomínající běžné nachlazení a nemá tedy důvod aktivně žádat o test. Není proto možné říct, že máme podchyceny všechny případy tzn. určit správný poměr nemocnost vs. úmrtnost viz. tabulka.


Pokud by byl poměr testovaných a reálně infikovaných osob koeficient 3,6 (předpoklad některých renomovaných vědců), pak si výše uvedené číslo 225 tisíc jednoduše vydělte koeficientem 3,6 a celkový počet potenciálních obětí v ČR by byl tedy přibližně 62,5 tisíc osob. Jiní vědci se domnívají, že by tento koeficient mohl činit 7 nebo 10. Pokud bychom uvažovali koeficient 10, pak by byl maximální početu obětí „pouze“ 25 tisíc osob. To je o cca 3,5 tisíce méně než počet obětí nádorového bujení, vizte druhý graf. Takto samozřejmě můžeme pokračovat dále a dále.

Bohužel žádný z předních světových vědců nedokáže s jistotou určit, jaké je to kouzelné číslo. Pokud je ovšem 10 nebo vyšší, pak jsou ekonomické dopady, které bude celá zeměkoule pociťovat ještě několik dalších let rozhodně horší, než kdyby nebyl pohyb a samozřejmě obchod vůbec omezen.

Tento magický koeficient se ovšem dozvíme až s odstupem několik měsíců a možná i let. Pokud vůbec. Rozvojové země by nám mohly dát odpověď, bohužel údaje budou zkreslené, tudíž nereprezentativní.


Made in China

Znovu podotýkám, že v dané situace neexistují dobrá a špatná rozhodnutí, jenom špatná a ještě horší. Nikdo není vševěd a v krizi se chyby dělají dvojnásob, to je pochopitelné. Nepochopitelná je ovšem adorace Číny, která je původcem rozšíření viru v celosvětovém měřítku. Ne proto, že zde virus zmutoval, to se, byť méně pravděpodobně, může stát i v USA nebo Evropě, ale proto, že vše zamlčovala a nechala situaci dojít až do rozměrů současné pandemie, které nemá minimálně za posledních sto let obdoby.


Dovolím si vypůjčit citaci z webu Forum24.cz: „Podle vědecké studie univerzity v Southamptonu, zveřejněné v březnu, by se podařilo snížit šíření koronaviru až o 95 procent, kdyby čínská vláda vypuknutí nákazy neututlávala a zakročila o tři týdny dřív. Po celém světě by tak dnes neumíraly tisíce lidí a nákazu by bylo dokonce možné izolovat v zemi původu.“


Největší chybu, kterou dle mého česká vláda dělá, spatřuji v nedostatečné poptávce ochranných prostředků jako jsou roušky, plicní ventilátory atp u domácích výrobců. Zmatečná komunikace a neschopnost účelné koordinace jednotlivých resortů a krajů, natožpak transparentní a jednotná komunikace s veřejností, tedy daňovými poplatníky a voliči, jsou jen další střípky. Jaký rozdíl oproti sousedním zemím☹.


Vždycky ale může být hůř. Vezměme například situaci v Maďarsku, kde jsme svědky vzniku nové diktatury. Pevně doufám, že ať se situace, co se počtu nakažených a nedej bože zemřelých, v ČR vyvine jakkoli, budeme na hony vzdáleni podobnému stavu, kdy pod záminkou dobra velké firmy přebírá armáda a parlament je rozpuštěn vládnoucím psychopatem.

Strach má velké oči

Ať budou opatření jednotlivých států seberestriktivnější a postup proti coronaviru sebetvrdší, stejně se virus z populace nejspíš nepodaří vymýtit, a každá karanténa jednou skončí. Dá se tedy bohužel předpokládat, že ti, kdo jsou virem ohroženi, mu nakonec stejně podlehnou. Jde jen o to kdy, a jak plochá nebo strmá bude křivka nemocnosti a mortality. Jediné, co by mohlo situaci změnit, by byla účinná a dostupná vakcína nebo lék.


Česko pravděpodobně bude mít v horizontu jednoho roku stovky až jednotky tisíc obětí, v extrémním případě to budou desítky tisíc. Většina z nich budou staří a nemocní lidé, kteří jsou na boj s nemocí připraveni nejméně. Celkové číslo ovšem nemusí být v důsledku tak extrémní, jak mohou mít mnozí lidé pocit, když jsou každodenně pod tlakem dramatických zpráv z celého světa.


Na světě je k dnešnímu dni potvrzeno necelých 30 tisíc obětí. I kdyby bylo číslo 3x větší, bavíme se o necelých 100 tisíc úmrtí. Nejsme zatím na konci pandemie, ale vezměme v potaz jiná čísla. Ročně třeba při dopravních nehodách zemře na světě více jak 1,2 milionu osob.

Z výše uvedených čísel se jeví, že bezesporu nejde o situaci, která by se měla brát na lehkou váhu, ale je svým způsobem pro lidstvo a přírodu přirozená. Každá krize přináší nové příležitosti, technologie atd. Buďme tedy optimisty a nepropadejme panice.

Pokud chcete pomoci, nebo sami potřebujete pomoci v této složité době, připojte se do inciativy Firmy Firmám, kterou HPCG spustila ve snaze zmírnit ekonomické dopady na české podnikatele a firmy.


#ekonomika #podnikani #covid19

ISO Consulting s.r.o.

Revoluční 7

110 00 Praha 1

 

DIČ: CZ28404416

ČBÚ: 43-3406880267/0100

OR: spisová značka C 139092 vedená u MS v Praze

T: (+420) 602 700 327

E:  isoc(at)hpcg.cz

W: hpcg.cz

OZVEME SE VÁM

ISO Consulting s.r.o., člen skupiny HPCG  |  Všechna práva vyhrazena, HPCG © 2008 - 2020

  • Black Facebook Icon

Vážíme si důvěry, kterou v nás vkládáte, a proto vaše osobní údaje zpracováváme plně v souladu s GDPR.
Naše přísné zásady ochrany vašeho soukromí naleznete v Prohlášení o ochraně osobních údajů.